Kapilární zkouška
Kapilární zkoušení (dále jen PT) je jednou z nejrozšířenějších metod nedestruktivního zkoušení materiálu. Je vhodná pro zjišťování povrchových vad. Používá se v automobilovém, leteckém i energetickém průmyslu. Značného rozsahu dosáhla metoda PT zejména v oblasti zkoušení svarových spojů. Je jednoduchá, nenáročná, ale i málo nákladná. PT metodou jsou zjišťovány povrchové vady jako jsou trhliny, praskliny, póry, vměstky a pod. Metoda je téměř použitelná pro všechny druhy využívaných materiálů (oceli, slitiny Al, Ni, Cu, Ti, sklo, keramika, plasty...). Pro zkoušení povrchových vad neferomagnetických materiálů, kde nelze využít magnetickou zkoušku (MT), je téměř nenahraditelná.
Princip metody
Na připravený (očištěný, odmaštěný a vysušený) zkoušený povrch součásti se nanese kapalina - penetrant. Po určitou dobu se ponechá penetrant působit - vniká do případných necelistvostí. Po ukončení penetračního času se přebytek penetrantu ze zkoušeného povrchu odstraní a nanese tzv. vývojka. Vývojka působí jako absorbent, nasává penetrant, který vnikl do necelistvostí a zároveň vytváří kontrastní pozadí. Při následné inspekci jsou posuzovány dvojrozměrné indikace zjištěných necelistvostí. Tato metoda umožňuje zjistit povrchové vady, které jsou pouhým zrakem neviditelné. Indikace se hodnotí na základě vizuálního vjemu barevného nebo jasového kontrastu.
Ukázka kapilární zkoušky je zde:
